O JUDU

Judo (japonsky: 柔道, džúdó; doslova jemná cesta) je styl japonského bojového umění a velmi rozšířený úpolový sport.Judo, celý název Kodokan Judo, vzniklo z několika škol džiu-džitsu (angl. trans. jiu-jitsu), které vyučovaly sebeobranu neozbrojeného člověka v tehdejším pojetí. Sebeobrana řešila skutečné bojové situace, které vznikaly při boji muže proti muži. Jestliže jeden z bojovníků přišel v boji o svou zbraň, nastala situace, kdy musel bojovat o svůj život. Úspěšné provedení technik pak končilo smrtí útočníka nebo jeho destruktivním poškozením tj. zlomeniny, vykloubeniny atd. Cílem juda je mít možnost volby, zda při úspěšně provedené obraně útočníka poraním, nebo nad ním pouze získám kontrolu a vysvětlím mu marnost jeho počínání. Tomuto cíli odpovídá i skladba technik waza. Kolébkou juda je Japonsko.

Historie

Jigoro Kano – Kodokan Judo založil profesor Džigoró Kanó (angl. trans. Jigoro Kano) v roce 1882. Motivem ke studiu džiu-džitsu a jiných bojových technik byl úsek jeho života na střední škole, kde musel snášet mnohé fyzické násilí od silnějších spolužáků. Jeho poznání při studiu různých forem bojových umění u uznávaných mistrů pak přepracoval ve vlastní styl bojového umění (tehdy také nazývaného Kano-rjú-džiu-džitsu), který nazval Kodokan Judo, aby se odlišil od již existující školy džiu-džitsu, která se také jmenovala džúdó.

Uznání nového stylu ostatními školami došlo po tzv. utkání pravdy (dóžó džaburi, angl. trans. dojo yaburi) mezi školami Kodokan a Tocuka, ve kterém Kanovi bojovníci vyhráli všech jedenáct utkání. Toto rozhodné a přesvědčivé vítězství zajistilo Kodokanu prvenství před všemi starými školami džiu-džitsu, a to nejen pokud jde o vnitřní náplň a morální působení nového systému, nýbrž i pokud jde o jeho praktickou cenu v boji.

V pozdějších letech prosadil Džigoró Kanó jako ministr školství výuku juda na školách v Japonsku a rozšířil ji na tělovýchovný systém. V současné době mají studenti možnost výběru mezi kendó a judo. Judo se také začali učit japonští policisté v rámci profesního výcviku.

V roce 1964 se stalo judo olympijským sportem. V České republice se vznik juda datuje k roku 1919, kdy vysokoškolský sport zahájil první kurzy, a na ně navázala armáda s kurzy sebeobrany. Dnes se dá říci, že české judo má ve světě dobrý zvuk.

Počátky Judo v Československé republice

Od roku 1919 se začíná organizovat judo v ČSR (První republika).
Od roku 1922 Vojenská tělovýchovná škola zařadila do výcviku jiu-jitsu.
V roce 1930 byly v Praze zahájeny pravidelné kurzy pro vysokoškoláky v tělocvičně Marathon v Černé ulici pod vedením Adolfa Lebedy.
V roce 1933 byl založen první samostatný oddíl jiu-jitsu ve VŠ Praha pod vedením Ing. O. Pecáka a v Brně v té době vedl výcvik jiu-jitsu F.S.Dobó.
V roce 1933 poprvé navštívil ČSR zakladatel juda, profesor Jigoro Kano, který v Praze předvedl instruktáž na VŠ Praha.
V roce 1934 byl v Plzni byl založen samostatný oddíl jiu-jitsu při BC Star Plzeň.
V roce 1934 bylo první Mistrovství Evropy v Drážďanech, byla založena Evropská unie juda se sídlem v Berlíně. Zakládajícím členem byla i ČSR.
V roce 1936 byl založen Československý svaz jiu-jitsu. Prvním předsedou byl zvolen profesor Dr. František Smotlacha.
Při cestě na OH v Berlíně navštívil ČSR podruhé prof. Dr. Jigoro Kano. Zahájil výcvik juda ve školním roce 1936 /1937 ve VŠ Praha.
V roce 1938 prof. Dr. JIGORO KANO zemřel.
————————————————————————————————————————-
V roce 1956 byl ustanoven Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV) a pod touto organizací vznikl také Československý svaz juda.
V roce 1993 po rozdělení republiky vzniká Český svaz juda.

Přehled v datech

1919 – Organizované judo v ČSR
1930 – Kurzy v tělocvičně Marathon

1933 – První samostatný oddíl ve VŠ Praha
ČSR porvé navštívil Jigoro Kano

1934 – První Mistrovství Evropy v Drážďanech, kde získali medaile S.F.Dobo a A.Cígner.
Založena Evropská unie juda v Berlíně.
Zakládajícím členem byla i ČSR.

1936 – Založen Československý svaz jiu-jitsu v čele s předsedou Dr.Františkem Smotlachou
Druhá navštěva prof. Dr. Jigora Kano.

——————————————————

1956 – Vznik ČSTV a pod ním i svazu juda.

1974 – vznik středisek-center vrcholového sportu : TSM, SCM, VSC, OS-MV.

——————————————————

1993 – Po rozdělení republiky vzniká
Český svaz juda.

 

Historie Juda

Judo je sportem, který zaujal tisíce lidí po celém světě. Přínáší uspokojení nejen těm, kteří ho provozují, ale i těm, kteří ho sledují. Je bojovým uměním, kde najde uplatnění nejen mládež, ale i lidé v pokročilejším věku, a to bez ohledu na tělesnou výšku a váhu. Judo je japonského původu a jeho zakladatelem je profesor Jigoro Kano (1859-1938). Nové bojové umění vymyslel především z důvodu fyzických ústrků mířených proti jeho osobě ze strany starších a silnějších spolužáků z období studia na střední škole. Judo vytvořil z vybraných chvatů starého bojového umění Jiu-Jitsu. Po letech pečlivého studia a hloubavých úvah založil vlastní školu, kterou nazval KODOKAN JUDO.

Vznik a vývoj Juda

Počátky zápasu jsou známy již z dávné minulosti – prvobytně pospolné společnosti. Silní muži museli na lov, a tím se učili technikám lovu, a také obrany. Doklady o jednotlivých způsobech boje beze zbraně byly nalezeny již v hrobkách starého Egypta. Písemné památky o použitých chvatech pro útok i obranu jsou z Japonska z 8.století v kronikách NIHON-ŠOKY.
Vzniká několik škol, každá má své přednosti i nedostatky. Jednou ze škol bojových umění je škola BUŠI-DO. Vyučuje se střelba lukem, boj mečem a kopím a jízda na koni. To vše je základem bojového umění Samurajů (válečníků nebo šlechticů).
V 16.-17.století dochází k rozvoji Jiu-Jitsu (techniky sebeobrany). Základní poučka:Jsi-li tlačen ustup, jsi-li tažen postup. Školy Jiu-Jitsu nejsou veřejností příliš oblíbeny, protože dovednosti v nich získané jsou často zneužívány.
Zakladatelem Juda – jako sportovního odvětví – byl profesor Jigoro Kano (1859-1938) (vyslov „džigoro kano“). Narodil se v roce 1859 nedaleko místa Kobé. V roce 1871 se s rodiči přestěhoval do Tokia.
Motivem ke studiu Jiu-Jitsu byl pro tohoto subtilního studenta fakt, že musel snášet mnohé křivdy a ústrky od silnějších spolužáků, a tak se začal zajímat o staré bojové umění. V té době nebylo snadné sehnat učitele starých bojových umění, ale touha Jigoro Kana byla nezměrná. Studoval u mistra HAČINO SUKE-FUKUDI, po jeho smrti u mistra MASUMOTA YTA. MASUMOTO YTO před smrtí předal Kanovi cenné rukopisy o bojových technikách. Třetím mistrem v Kanově životě byl mistr IKUBA.
Poznatky, které Jigoro Kano shromáždil studiem starých materiálů, ale i při své praxi Jiu-Jitsu utřídil, přizpůsobil tehdejším poznatkům tělovýchovného procesu a vytvořil vlastní systém, který nazval KODOKAN-JUDO. Názvem chtěl odlišit nový systém od tehdejšího neoblíbeného Jiu-Jitsu. Stanovil i etiku chování v Doju, ke spolužákům a učiteli, jež zaručovala radostné ovzduší při výcviku a zajišťovala i nutnou bezpečnost při tréninku.
Judo brzy získalo oblibu. ale muselo čelit konkurenci i nevraživosti dalších škol. Definitivní vítězství získalo v roce 1886, kdy v utkání pravdy (DOŽÓ-DŽABURY), které uspořádal šéf tokijské policie, soutěžila družstva jednotlivých škol. Borci Kodokanu zvítězili nad školou mistra Tocuki, když v boji dvanácti dvojic zvítězilo jedenáct Borců Kodokanu a pouze jeden zápas skončil nerozhodně. Činnost Kodokanu byla zahájena – od tohoto data se počítá vznik juda – v roce 1882, kdy měl Jigoro Kano prvních 9 žáků. Později se Judo spolu s Kendo dostalo do osnov výuky na základních a středních školách. Jigoro Kano se stal v Japonsku významnou osobností, neboť kromě funkce ministra školství byl členem japonského olympijského výboru a prezidentem japonského svazu judo.
Do Evropy se Jiu-Jitsu dostalo v roce 1931, kdy Japonci poprvé v Londýně ukázali umění tohoto sportu.

Judo v Československu

První pokusy s výcvikem Jiu-Jitsu se v Československu datují v letech 1907 až 1910, pod vedením prof. Dr. Františka Smotlachy, který obstaral německou publikaci o judu. V roce 1919 byl zahájen organizovaný výcvik Jiu-Jitsu při vysokoškolském sportu v Praze. Současně vznikaly kroužky i v jiných místech. V roce 1920 mají zájemci o nový sport k dispozici první český překlad publikace „Das Kano Jiu-Jitsu (Judo)“. V témž roce začíná organizovaný výcvik Jiu-Jitsu v armádě. V roce 1930 jsou organizovány pravidelné kurzy pro vysokoškoláky v Praze, právě díky prof. Dr. Smotlachovi. Jsou vydávány další publikace, které vhodně propagují Jiu-Jitsu. V roce 1933 byl založen pod vedením Ing. Pecáka první samostatný oddíl Jiu-Jitsu. Další oddíl vzniká v Brně pod vedením studenta S. F. Dobó, který výcvik směřuje již více ke sportovní formě. Na prvním Mistrovství Evropy v roce 1934 v Drážďanech získal Dobó 2.místo, Cígner 3.místo a družstvo také 3.místo. Od roku 1934 se výcvik ubírá novým směrem, více orientovaným na sportovní cíle. V roce 1935 se v Plzni uskutečnil „Velký match o nejlepšího judistu ČSR“, ve kterém v konkurenci sedmi závodníků zvítězil Adolf Lebeda.
Československý svaz Jiu-Jitsu byl založen 3. dubna 1936 a jeho prvním předsedou se stal jeho neúnavný propagátor a významný československý přírodovědec prof. Dr. Smotlacha. V letech 1935 a 1936 navštívil ČSR prof. Jigoro Kano. Po založení Československého Svazu Jiu-Jitsu jsou zakládány další oddíly a kroužky. K propagaci Juda slouží veřejné výcvikové tábory. V roce 1940 se uskutečnilo první mistrovství Čech a Moravy a prvními mistry se stali: Lebeda, Tana, Černý a Zrůbek, který byl vyhlášen nejlepším judistou.
Po skončení druhé světové války v roce 1945 dochází k dalšímu rozšíření činnosti svazu. V roce 1952 se Judo začíná organizovaně provozovat i na Slovensku. V roce 1953 jsme se stali prozatímním členem Evropské unie judo (EJU). V roce 1953 jsme převzali i pravidla EJU a činnost zahájilo reprezentační družstvo ČSR mužů pod vedením A. Lebedy. V roce 1955 má svaz již 1500 členů v 57 oddílech. Od roku 1954 se naši závodníci začínají pravidelně zúčastňovat evropských soutěží a přivážejí i řadu většinou bronzových medaili. Rok 1960 znamená obrat v tréninku juda, díky návštěvě a instruktážím japonského mistra Kokishi Nagaoky, který výrazně ovlivnil náš dosavadní způsob přípravy. V roce 1960 má svaz judo již 4000 členů, organizovaných v 90 oddílech.
Po téměř desetiletém půstu jsme v roce 1974 získali medaile na Mistrovství Evropy, dá se říci, že až na výjimky trvá tento stav až do současnosti. Řadu medailí jsme získali i na juniorském Mistrovství Evropy a dalších významných soutěžích. Prvním závodníkem, který startoval na Olympijských hrách byl Petr Jákl. První medaili na Olympijských hrách získal pro ČSSR Vladimír Kocman v roce 1980. První titul mistra Evropy získal v roce 1988 Jiří Sosna, který patří k našim nejúspěšnějším závodníkům v historii. V roce 1980 získal titul akademického mistra světa Vladimír Bárta. Kromě tradičně úspěšné Prahy vyrostly postupně silné oddíly i v Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Jičíně, Brně. Na Slovensku jsou to armádní celek v Bánské Bystrici, Bratislavě, Martině, Košicích, a dalších. K 31. 12. 1992 má český a slovenský svaz judo 24500 členů organizovaných ve 282 oddílech. Funkci předsedy československého svazu Jiu-Jitsu a Judo vykonávali:
1936 až 1943 prof. Dr. František Smotlacha
1943 až 1948 Dr. Ludvík Reimann
1948 až 1950 Mudr. Bedřich Krákora
1950 až 1978 Ladislav Pikhart
1978 až 1985 Ing. Jan Mrákota
1985 až 1992 Ing. Jaroslav Vacek

1993 -Josef Balcar

1993-1996 Ing.Petr Jákl – prezident

1997 – 2008 Josef Letošník

2009 – 2011 Ing. Vladimír Bárta

2011- Mgr.Jiří Dolejš
Na valné hromadě Českého svazu juda v březnu 1993 byl zvolen prezidentem svazu Ing. Petr Jákl a předsedou výkonného výboru Josef Balcar. Český svaz juda eviduje od 1.1.1993 celkem 19857 členů ve 238 oddílech a klubech juda. Československý svaz judo formálně ukončil svou činnost dne 3.4.1993, když kongres EJU v tento den přijal za řádné členy Český svaz judo a Slovenský svaz judo.

Historie
Search