Proslov Erika Hlaváčka pro volby do krajského svazu juda hl. města Prahy 2021

Vážené delegátky, vážení delegáti,

děkuji za prostor před Vámi vystoupit. Jak už bylo řečeno, mé jméno je Erik Hlaváček a v současné době pracuji jako masér pro českou reprezentaci juda a judisty VSC. Další mojí náplní je marketingová činnost v USK Praha.

Jako závodník jsem spojil svoji kariéru se dvěma významnými kluby. Nejprve to byl TJ Sokol Praha Vršovice, posléze USK Praha, kde se pohybuji dodnes. Ve dvaceti letech, kdy má závodní kariéra dospěla ke konci, jsem přemýšlel, jakým způsobem budu pokračovat v našem prostředí dále, neboť mi přirostlo k srdci a nedokázal jsem si představit, nebýt už jeho součástí.

Již brzy jsem zjistil, že dráha trenéra to nebude. Přišla nabídka stát se masérem a já ji chytnul za pačesy. Myslím, že jsem neprohloupil. Přesto jsem však nadále věděl, že mohu nabídnout ještě něco více. Dlouho ve mně klíčila myšlenka k vydávání tištěného periodika o českém judu, které zde chybělo. Využil jsem znalostí a zkušeností z mého prvního zaměstnání novináře a založil redakci Judo magazín, která vydávala stejnojmenný magazín 2,5 roku. Tímto okamžikem jsem de facto nastoupil na ,,horskou dráhu“. Rozjeli jsme se takřka po celé České republice, udělali desítky reportáží, možná stovku rozhovorů se zástupci klubů, funkcionářů krajů, trenérů SCM, RVŽ i nejvyššími představiteli ČSJu. Poznali jsme širokou škálu naší domácí turnajové scény a bavili se se všemi nad tématy českého juda.

Za toto období jsem dokázal ,,nasát“ jaké problémy sužují judistickou komunitu. Ano, situace v každém kraji je jiná a také záleží na každém jedinci, jak situaci vnímá. Každopádně troufnu si říct, že společné rysy se vykazují téměř všude. Hlavním tématem jsou peníze, mezilidské vztahy, často toxické prostředí, vyhořelost či frustrace nad neschopností posunout věci správným směrem a odliv dětí. Abych nezněl příliš pesimisticky, rovněž je však časté vidět energicky zapálené lidi, které se judu věnují s láskou a nadšením.

A někde tady – uprostřed tohoto tažení za popularizací a zpravodajstvím o českém judu prostřednictvím našeho plátku, jsem poprvé začal přemýšlet nad tím, že bych se mohl podílet na rozvoji juda i sám osobně. Informace o tom, co je u nás problémem a témata, která je zapotřebí řešit, jsem poznal detailně. Co však pořád bylo ještě do nedávna pro mě otazníkem znělo: načasování. Kdy se zkrátka rozjet dalším vlakem a tentokrát možná ještě v o dost rychlejším tempu.

Tuto otázku jsem si zodpověděl teprve nedávno. Dospěl jsem k názoru, že judo u nás po OH v Tokiu, už nebude jako doposud. Věřím, že nikdo z nás tady není slepý a vidíme, k čemu se v našem prostředí schyluje. Ano, ČSJu čeká obrození, změny jistě přijdou. A pokud se něco takto zásadně mění, je to pro mě správný okamžik.

Čím bych se chtěl tedy zabývat? Jelikož je mi nejblíže oblast marketingu, začnu s ní:

  • naprosto zásadním tématem je pro mě komunikace. Chápu Krajský svaz juda jako servisní organizaci oddílům. Je to instituce, jejíž posláním je rozvoj a popularizace juda na jeho území. Je tedy zásadní, aby uměla naslouchat, ,,podávala“ pomocnou ruku, sloužila ve prospěch všech a zajišťovala veškerý servis a informovanost potřebnou k činnosti klubů. K tomu jako zásadní přidávám i spolupráci s dalšími kraji, SCM, VSC a ČSJu. Chtěl bych zařadit pravidelné setkávání zástupců pražských klubů s KSJu hl. města Prahy
  • dalším bodem je komunikace směrem ven – neboli k veřejnosti. Zde vidím obrovský prostor k tomu, abychom se posunuli především v moderních technologiích, začali efektivně využívat fenomén sociálních sítí, funkčních webových stránek a digitálního marketingu v rámci propagace pražské turnajové scény a dalších záležitostí. Zde je nezbytná spolupráce s médii – Českou televizí, televizí Praha, lokálním tiskem, apod.
  • zefektivnění čerpání dotací, nalezení dalších příležitostí k jejich získání, nejen pro činnost, ale i možností nad konkrétními projekty
  • rozvoj komerčního sponzoringu a přilákání lidí z byznysu
  • jako důležité vnímám výrazné zlepšení podmínek pro rozhodčí, vyvinutí maximální snahy o nábor nových sudích a jejich kvalitní vzdělávání
  • vznik dominantního a tradičního turnaje na území Prahy
  • vytvoření pražské turnajové scény, aby každý člen ČSJu nalezl v roce ten svůj – bez rozdílu na výkonost a věk
  • zlepšení podmínek trenérů RVŽ a personální posílení při zajišťování soutěží a turnajů KSJu
  • návrat juda na střední sportovní školu

Vyjmenoval jsem zde několik bodů, které nastínily, jakým směrem bych se rád vydal. Jak už jsem řekl, pramení to ze zkušeností, které jsem měl možnost načerpat v posledních letech. Přesto však nechávám ještě prostor k tomu, abych se seznámil s dalšími body, které přijdou od Vás – oddílů, lidí, kteří každodenní prací utváří pražské judo.

Opět se vracím k úvodnímu bodu – komunikaci. Odmítám se zavřít do bubliny a nenaslouchat zvenčí. Budu rád, když energie bude proudit oběma směry – jak  ze strany KSJu hl. města Prahy, tak od zástupců oddílů.

Chtěl bych konstruktivní dialog, inspiraci a vzájemný respekt.

Jedině tak věřím, že můžeme být v dalším volebním období úspěšní – ne jako nové vedení KSJu hl. města Prahy, ale jako celek – judo na území hlavního města České republiky.

Děkuji za pozornost

Erik Hlaváček

Top
Social Media Auto Publish Powered By : XYZScripts.com